Vědecké poznávání naší mysli pohledem laika

>> Tradiční neurologie -- Pohled psychologie -- Pohled filozofie <<

Moderní neurovědy (nestačí už název neurologie, to už je příliš zúžený pojem) udělaly v posledních 20-25 letech obrovský skok kupředu, ale my jsme se o tom dozvídali jen z ojedinělých populárně-naučných článků - a ještě většina z nás čtení zanechala po prvním výskytu slov jako hypothalamus nebo amygdala.
Vědci zaujatí svým dobrodružstvím poznání nedělali také nijak moc zvlášť osvětového, abychom se o jejich objevech dověděli. Je třeba ale zmínit čestné výjimky, jako je MUDr. František Koukolík, na jehož články v českých časopisech nebo pro širší veřejnost psané knihy jste mohli narazit, a některé další mimořádné osobnosti, jejichž přednášky můžeme nalézt na internetu a o nichž budeme ještě určitě mluvit (dole na stránce přibývají odkazy, kde si můžete sami v angličtině, američtině nebo jiných světových anglických nářečích poslechnout, jak je to doopravdy)
Když to trochu zjednoduším, neurologie se dlouhá léta věnovala hlavně patologickým stavům nervové soustavy, to znamená stavům, kdy je něco s nervovou soustavou v nepořádku, ať už z důvodů nemoci, poškození úrazem nebo vrozenými změnami. Lékaři docházeli k důležitým poznatkům „díky“ (z pohledu vědy) tragickým (z pohledu vlastníka mozku a jeho okolí) případům, kdy například po úrazu, nemoci nebo nezdařeném chirurgickém zásahu do určité části mozku přestaly fungovat projevy nebo způsobilosti postižených, které před zásahem osudu měli. Z toho se dařilo vytvářet hrubou mapu představ o tom, za co která část mozku odpovídá.

Největší div světa máme na dosah

>> Víme, co máme v hlavě? -- Je mozek div světa? -- Tušíme, jak funguje? <<

Zatímco rádi žasneme nad divy přírody, Viktoriinými vodopády, himalájskými vrcholy nebo krajkami písečných dun a rádi přemýšlíme o tom, jaké děje je vytvořily, nad tím, že největší div přírody máme každý z nás v hlavě, žasneme málokdy.
Mohu vás proto chvíli udivovat tím, co všichni nosíme v hlavě (dokonce i ti nebo ty z nás, o kterých se říká, že „snad v hlavě vůbec nic nemá“, případně mnohem drsněji)?
Stojí to za to a třeba získáme větší respekt a s ním i zájem se o tom „stroji“ něco víc dovědět.

Lidský mozek je na absolutní špičce vývoje ze všech nám známých živých tvorů. Nezáleží jen na jeho velikosti, zajímavé je, že ač tvoří průměrně jen méně než 2% hmotnosti těla, dokáže mít značné nároky a tělo si ho vysloveně hýčká. Pro naši laickou představu:
- dostává celých 15% krve ze srdce,
- spotřebuje 20% celkové potřeby kyslíku
- a spálí až 25% celkové spotřeby glukózy (tj. zhruba takový podíl energie).

(tak to aspoň tvrdí Wikipedie)

Je na tom zcela závislý – při zástavě srdce dochází k poškození mozku nedostatkem kyslíku již po několika minutách a při nedostatku přísunu energie z potravy (pověstná hypoglykémie) můžeme snadno ztratit vědomí (moc dobře to bohužel znají nemocní cukrovkou).