Neurovědní novinky

Přehled novinek
  Brouzdejte po Internetu, nezestárne vám mozek! (6.května 2010)
  Aha! Co se děje v mozku při náhlém pochopení  (18. července 2010)

>> Brouzdejte po Internetu, nezestárne vám mozek!

Na setkání americké Society for Neuroscience v Chicagu 19.října 2009 byl doktorem Gary Smallem (profesorem psychiatrie na Institutu pro neurovědy a lidské chování Kalifornské University v Los Angeles - UCLA) prezentován výzkum prokazující, že u starších lidí, kteří neměli významné dřívější zkušenosti s Internetem, přináší již týdenní praxe práce na Internetu měřitelné zvýšení aktivity mozku.

Snímky z funkční magnetické rezonance
Naive jsou označeni internetoví nováčci,
kteří získali nové aktivované oblasti (červeně).
Mazáci (označení savvy), už mnoho nového nezískali,
ale udrželi si rozsáhlou aktivaci mozku.
zdroj: UCLA

Výsledky výzkumu naznačují, že trénink práce na Internetu stimuluje mozková spojení a může obnovit utlumené mozkové funkce a schopnosti poznání u starších lidí. Duševní stimulace, která nastává u lidí, kteří často používají Internet, může ovlivnit efektivitu zpracování poznatků a měnit způsob, jakým mozek ukládá nové informace.
Účastníci studie ve věku mezi 55 a 78 lety vyhledávali na Internetu, zatímco činnost jejich mozku byla snímána funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Tak byly zaznamenávány i malé změny v mozkových mapách. Výzkumem prošlo kvůli náročnosti vyšetření pouze 24 náhodně vybraných lidí a bude třeba v něm dále pokračovat, výsledky jsou však považovány u výzkumu pomocí fMRI za významné.
Při prvním vyšetření na začátku výzkumu ukazovala fMRI aktivity především v oblastech mozku řídících řeč (Brocovo centrum řeči), čtení, paměť a zrakové schopnosti. Po týdnu každodenní hodinové praxe práce s Internetem, se aktivity mozku rozšířily kromě uvedených center i na oblasti prefrontálního kortexu (čelní lalok mozku), o nichž se ví, že jsou důležité jako pracovní paměť a pro rozhodování.
"Výsledky naznačují, že online vyhledávání na Internetu může být jednoduchým způsobem tréninku poznávacích funkcí pro seniory,” říká Teena D. Moody, hlavní autorka studie a výzkumná pracovnice UCLA.
Už minulý výzkum prováděný universitou dospěl k závěrům, že vyhledávání na Internetu vede k více než dvojnásobnému zvýšení aktivity mozku u starších lidí. Nový výzkum potom prokazuje, že už stačí i praxe v řádu dní, aby stejného zvýšení aktivity dosáhli i lidé, kteří dříve s Internetem nepracovali.
Je už všeobecně známé, že poznávací aktivita mozku oddaluje jeho stárnutí a nebezpečí degenerativních nemocí centrální nervové soustavy. Tak vzhůru do zkoumání Internetu!
Zdroj: http://www.livescience.com/health/091019-internet-brain.html

zpět na přehled novinek

>>Aha! Co se děje v mozku při náhlém pochopení

O tom, jak vznikají náhlé nápady, vnuknutí, nečekaná pochopení souvislostí, ví neurovědy velmi málo. Jsou to děje probíhající v nevědomé části mysli a jedna dřívější úvaha odhaduje, že u 80% nápadů nedokážeme vůbec říci, jak jsme na ně přišli. A přitom to bývají ty nejlepší...
V časopise Neuron byl 13.května 2010 uveřejněn článek o výzkumu, který nás těmto mechanismům zase o kousek přiblížil.
Náš běžný život je plný situací, kdy se musíme přizpůsobovat změnám a hledat cesty v nových situacích. Naším běžným postupem je "metoda pokusů a omylů", pomocí které vzniká (v prefrontálním kortexu) postupně nové poznání a nové vzorce chování. Ale náhlé odhalení nového řešení je postavené na úplně jiných mechanismech. Jednoduše řečeno, dlouho nevíme a potom najednou je nám to jasné.

(Credit: iStockphoto/Kutay Tanir)

Dr. Jeremy K. Seamans z Brain Research Centre na University of British Columbia (UBC) a z Vancouver Coastal Health Research Institutu zkoumal se svým týmem, zda skutečně kromě postupného rozvoje poznání a změny návyků může probíhat i rychlá změna mozkových map, která by odpovídala náhlému prohlédnutí. Svá zkoumání prováděli na laboratorních krysách (ty to za nás vždy odnesou!) a zjistili, že se v některých případech nemění mozkové mapy postupně pokus po pokusu, ale jakoby se vytvářela paralelní postupně ověřovaná mozková spojení, o kterých naše vědomá mysl nemá tušení a na která se pak mozek v určitém okamžiku náhle přepne, čímž vzniká onen pověstný "aha moment". Zjednodušeně řečeno, pod nějakým rozhodujícím podnětem najednou mozek odvrhne starou mozkovou mapu a plně ji nahradí novým, již delší čas sledem zkušeností chystaným spojením. Staré spojení se přestane používat, a jak už víme, tím se postupně oslabuje a vlastně se časem propadá do hlubin zapomnění.
Závěrem lze tedy říci, že tyto výzkumy dávají konkrétní základ pro další ověřování náhlých změn mozkových spojení, pro které nebyly zatím dostatečné neurovědecké důkazy. Kromě zkoumání postupného vědomého poznávání se dále vědci soustředí také na nevědomé děje, které náhlé poznání postupně v našem mozku připravují.
Podle mého názoru bude teď nejdůležitější dovědět se co nejvíce o finálním podnětu, který vede k popsanému náhlému "přepnutí" na novou mozkovou mapu, protože cílevědomý rozvoj této části duševních procesů by mohl vést k významnému posílení naší schopnosti využít "intuici" pro rozhodování a při řešení náročných situací.
Zdroj: čerpáno z článku na Science Daily.

Poznámka: V jiném výzkumu (popsaném v Journal of Cognitive Neuroscience July 2009) vědci ukázali, že těsně (do 8s) před okamžikem náhlého poznání se v mozku významně mění intenzita a frekvence mozkových vln (pokles beta a nárůst gamma) a vyplavují se endorfiny, které způsobují prudký nárůst energie a pocitu štěstí nebo alespoň uspokojení. A to už všichni ze své zkušenosti určitě známe - to je pocit!!!.

Bližší údaje o výzkumu přináší článek:
Daniel Durstewitz, Nicole M. Vittoz, Stan B. Floresco, Jeremy K. Seamans. Abrupt Transitions between Prefrontal Neural Ensemble States Accompany Behavioral Transitions during Rule Learning. Neuron, 2010; 66 (3): 438-448 DOI: 10.1016/j.neuron.2010.03.029

zpět na přehled novinek