Neuroscience of Leadership - studium neurověd pro jejich aplikaci ve vedení organizací

>> Post Graduate Certificate in The Neuroscience of Leadership at Neuroleadership Institute & Middlesex University, London <<

Možná, že už jste si mysleli, že jsem jako další z mnoha blogových pisálků odpadl a rezignoval na další psaní o mozku v našem denním životě. Není to tak úplně pravda, od podzimu studuji dálkové postgraduální studium na tento cíl přesně zaměřené a veškeré má psací kapacita se vyčerpává každotýdenními esejemi na témata, která studujeme.
První modul studia (ze 4) se věnoval tématu Decision Making and Problem Solving a bylo to opravdu vydatné. Každý týden nabitá přednáška, balíček čtení nebo dalšího poslouchání a hlavně napsat esej zaměřenou na přímou aplikaci neurověd do života nebo podnikové praxe.

Impact of Disturbing Interactions to Thinking Efficiency and Employee Performance in the Workplace

>> Final Module 1 Assignment - Neuroscience of Leadership - Decision Making and Problem Solving <<

1.   Introduction

Most of the managers have little or no knowledge about how to manage emotions in the workplace. Their approach is usually just the intuitive common sense one, based on their general experience from their life interactions with other people.

They have not enough knowledge even to realize that it is them who could influence the impacts of emotions (primarily of the negative ones) on human mental performance. This paper shows where an undesirable increase of the emotions typically originates and discusses its impacts on work efficiency in the workplace.

To make my conclusion more solid I will support them by bringing together relevant findings of neuroscience. At the final part of the paper, I will propose possible measures to be introduced in the workplace to change the negative impacts on productivity.

The paper is focusing on the situations which I was recognizing very often at my clients and even when I was managing people in organizational units or in project teams. After collecting some knowledge from neuroscience in the past 1.5 years, I wish I had known more about our brain functionality when I was in top management positions!

Náš mozek a návyky

>> Návykem proti přetížení -- Zlozvyky aneb ne na každý návyk jsme pyšní -- Naděje nových návyků <<

návyk - osvojená tendence (sklon) k určité činnosti vytvořená učením, zkušeností a opakováním. Charakteristická, trvalejší, automaticky se vybavující součást duševní výbavy jedince. Výchova spočívá mj. ve vytváření užitečných návyků, jež jsou pak prováděny snadno, bez velkého vědomého úsilí a zaměřené pozornosti. Negativní návyky se nazývají zlozvyky.

Všeobecná encyklopedie - Diderot 1999

Míra toho, jak jsme přetěžování okolním světem, se už snad ani nedá ustát. Neustálé novinky, nové informace, nové požadavky, změny, tlaky a stresy. Po desítky tisíc let se dokázal člověk přizpůsobovat svému okolí, ale najednou se po nás chce, abychom se přizpůsobili novému tempu během pár let svého života. A kapacita našeho aktivního vědomého myšlení je tak omezená! Už jsme si řekli, že prefrontální kortex, pracovna ředitele v našem podnikovém modelu mozku, je nejmladší a nejméně optimalizovanou částí mozku. Je nepochybné, že život v informačním nebo znalostním věku nebo dokonce v blížícím se věku moudrosti (doufejme!) se po řadě generací projeví i lepší organizací fungování a větší kapacitou vědomého myšlení. Ale dnes si musíme poradit každý sám, protože na ten nápor nejsme prostě dobře vybaveni.

A tak je doposud naším hlavním způsobem odlehčení odsunout co nejvíce činností do nižších pater myšlení, v naší podnikové terminologii bychom řekli "delegování", z pohledu neurověd vytváření pevných mozkových spojení, která přebírají řadu i relativně velmi komplikovaných činností, aniž by člověk musel zapojovat vědomou mysl. Uložené mozkové mapy, průběžně posilované opakováním rutinních sledů činností, nám umožňují, abych v životě zvládali i podstatně větší zátěž než bylo vůbec představitelné pro naše rodiče nebo prarodiče.

Člověk s.r.o. - náš mozek jako řízení podniku

>> Jak si představit, že to v mozku probíhá -- "Podnikový" model mozku -- Naše vědomí "ředitelem" <<

Když si tak povídáme o mozku, uvědomuji si, že pro nás laiky není zase tak moc důležité, jestli se něco děje v hypothalamu nebo amygdale. To ať zkoumají neurovědci, my potřebujeme hlavně vědět, jak tyto stále hlouběji prozkoumávané děje ovlivňují naše schopnosti "žít s lidmi a sami se sebou", jak to souvisí s naší vědomou existencí.

Pojďme si proto vytvořit na základě něčeho, co dobře známe, nějakou náhradní představu (vizuální funkční model), jak náš mozek v různých situacích pracuje, a potom už nám půjde snadněji si uvědomovat, co s tím v životě.

Žádné dva mozky nejsou stejné aneb rady pro kočku

>> Mnoho máme podobné, ale mozkové mapy se určitě liší -- Co sedí mně, nesedí tobě a naopak -- Kde se nakonec potkáme? <<
Navazuje na 6 základních poznatků o fungování mozku pro každý den

Je to horší, než jsem si celý život myslel. A než si nejspíš myslí naprostá většina z nás. Znáte to taky?
Obrázek ranní:
"Paní Bláhová, už jsem vám přece říkal, abyste si radši hned ráno zapsala do počítače všechny zákazníky, kteří za poslední den poslali poštou nebo faxem objednávku, setřídila je podle obratu a zadala objednávky k expedici hned, jak je zkontrolujete!"
Obrázek podvečerní:
"Přece si nemyslíš, že ti budu věřit, že ses všechno naučila za deset minut a že tě pustím ven. Dokud neuvidím, že nad tím budeš v klidu sedět aspoň hodinu, tak máš utrum!"
Obrázek večerní:
"Já nevím, jak můžeš očekávat, že se ti tímhle způsobem naskládaný talíře v tý myčce umejou. Musíš je přece srovnat podle velikosti!"

Ať už jsme manažeři v podnicích nebo rodiče dospívající dcery nebo "to myslíme s druhým dobře" v partnerském vztahu, je běžné, že mnohokrát za den někomu vnucujeme, co a jak by měl dělat nebo si myslet, protože my bychom to tak určitě dělali nebo si mysleli. A pokoušíme se o to v tom lepším případě v dobré víře, že tomu druhému pomůžeme, nebo v tom horším případě proto, že podpoříme svoje ego a dokážeme ostatním i sobě, kdo je tu chytřejší nebo kdo tu velí.
Bohužel to vyjde nakonec skoro nastejno. I v té dobré víře tomu druhému těžko skutečně pomůžeme. Jeho zkušenost, jeho mozkové mapy a postupy, které mu sedí, jsou totiž na 110% úplně jiné než ty naše, a to, co mu "poradíme" mu k nim prostě nebude pasovat.